Silicon Hill

Climbing up on Silicon Hill
I could see the city light
Wind was blowing, time stood still
Železobeton flew out of the night

My kluci, co spolu chodíme, vyrazili jsme vstříc strahovským reáliím.

A protože jsme duše estetické, přitahoval nás výdech tunelu a jeho řídící středisko.

A protože jsme duše zvídavé, všimli jsme si i otevřené branky na ochozy místní gravitační anomálie.

A tak to jelo.

Tvrdý linie.

Tvrdý stíny.

Měkká srdce!


Mirek:


Dalibor:


Dan:

Previous
Previous

Bude to krušný

Next
Next

365_2026 III